Valašské Vánoce a vánoční zvyky

23.12.2021

Jaké byly Vánoce na Valašsku v dobách dávných? Zima se v lidové stravě ohlásila dlouhým předvánočním půstem o adventu. O to radostněji vítaly děti mikulášskou nadílku, byť dříve spočívala jen v sušeném ovoci, v jablkách a pečivu. Týden po Mikuláši po vsi chodily tajemné bytosti - Luce. Luca byla postava zahalená v bílé plachtě, někdy to byl muž, ale většinou ženy, tvář měly bílou od mouky. Obcházely dědinu od domu k domu, nesměly mluvit, ve stavení ometaly husím křídlem rohy místností, aby nebyly pavučiny, ale taky všechny přítomné, aby z nich odmetly všechno špatné, nemoci a ze stavení nedostatek. Jak tiše Luca do chalupy vešla, tak tiše taky odešla.

Vánoční svátky byly významnou rodinnou slavností, časem radosti a hojnosti. Štědrý den byl nejvýznamnějším a nejtajemnějším svátkem roku. K žádnému dni se nevázalo tolik obyčejů, věšteb, písní. Z půstu o adventu se nejpřísněji dodržoval půst o Štědrém dni, který platil až do první hvězdy na nebi. V okně se zapálila svíčka, což bylo znamení pro kolemjdoucí, že rodina už večeří. Doprostřed štědrovečerního stolu se položil vdolek a kolem něho od každého po hrsti, co se v hospodářství urodilo, aby byla dobrá úroda i napřesrok. Jako první se jedla oplatka pomazaná medem. Jedly se i kaše, pohanková nebo ze šrotové mouky s máslem. Štědrovečerní polévkou na Valašsku byla štědračka, z hrsti fazolí, hrachu, pohanky, hub, krup, pokrájených švestek, zeleniny a brambor, zahuštěná zásmažkou z másla a mouky. Na počátku hostiny se všichni nahlas pomodlili. Kapr, který je ve většině českých rodin hlavním štědrovečerním pokrmem, se začal jíst až mezi válkami. Štědrý večer rodina končila půlnoční mší.

Na stůl se dávaly i penízky, aby byla hojnost peněz. Pod ubrusem býval dožínkový věnec jako nositel minulé úrody. Uprostřed býval malinký stromeček (například z rozmarýnu), který měl přinášet nový život. Klasický vánoční stromeček, jak jej známe dnes, před stoletím na Valašsku neznali. Do našich zemí se rozšířil až mezi válkami a hojněji po druhé světové válce. Zajímavostí je, že zpočátku se stromky nestavěly do speciálních stojanů, ale volil se jednodušší způsob - zavěšovaly se pod strop, stromek měl tak ochranitelskou funkci v domácnosti.

Naši předkové věřili, že je Štědrý večer obzvlášť vhodný pro nahlédnutí do budoucnosti. Snažili se různými metodami zjistit, co je asi v novém roce čeká. Své kouzlo má 24. prosinec dodnes, řada lidí si tento den neumí představit bez dodržování vánočních zvyků, kdy mezi nejoblíbenější patří:

Krájení jablka

Po štědrovečerní večeři se nožem přepůlí jablko, řez veďte kolmo ke stopce. Objeví-li se v jádřinci hvězdička, značí to štěstí a zdraví po celý příští rok.

Lití olova

Dalším zvykem je odlévání roztaveného olova do připravené nádoby s vodou. Podle tvaru vzniklého odlitku pak přítomní usuzují, co dotyčného v následujícím roce čeká. Například rovné čáry znamenají klidný a spokojený život, dva spojené kruhy zase svatbu. Každý může v symbolech vidět jiný smysl, a i proto je tento zvyk tak oblíbený a užijete si u něj spoustu legrace. 

Pouštění lodiček

Rozpůlí se vlašské ořechy a do skořápek se upevní svíčky. Lodičky se zapálenými svíčkami se nechají plout po vodě. Komu svíčka svítí nejdéle, toho čeká dlouhý život. Další výklad říká, že pokud se lodička drží při kraji nádoby, budete se celý rok držet doma. Jestliže skořápka pluje ke středu, vydáte se na cesty. Hotové ořechové lodičky se dnes již dají i koupit nebo můžete použít plovoucí svíčky.

Ve Valašském muzeu v přírodě se vánoční tradice, přežívající i ty zaniklé, připomínají každý rok. Vánočně vyzdobené interiéry Dřevěného městečka v Rožnově si můžete prohlédnout od 26. 12. 2021 do 2. 1. 2022. Více informací na www.nmvp.cz/roznov